Heraldika mě zajímala od dětství, při návštěvách hradů a zámků už jako malý kluk jsem erby vždy obdivoval. Tenkrát mě napadlo, že bych si mohl jen tak pro sebe namalovat nějaký erb. Tato myšlenka mě v pozdějším věku skutečně zaujala a zkusil jsem to. Po prvním přišel druhý, třetí a už jsem u toho malování zůstal. Protože jsem erby maloval pro sebe a měly sloužit pouze pro mé potěšení podřídil jsem tomu i jejich velikost. Menší erby maluji na dřevo o rozměrech 14 x 20 cm, větší pak 21 x 28 cm, v poslední době maluji na karton o rozměrech 30 x 40 cm. Jako podklad pro erby slouží desky z březového dřeva. Ty největší jsou malovány na čtvrtky ručního kartonu. Všechny erby jsou malovány klasickým způsobem - ručně štětcem temperovou barvou se závěrečným ošetřením. Každý erb v mém provedení je vlastně originál. Cílem je, aby erby zůstaly i v čase stálobarevné a dřevěný podklad na slunci netmavl – celý postup výroby je pak mým malým tajemstvím.
První stovku erbů, které jsem zhotovil byly vytvořeny jako cyklus "Erby šlechtických rodů zemí Koruny České. Tento soubor jsem prezentoval v Ostravě celkem na čtyřech výstavách.V roce 2005 na Slezskoostravském hradě a Galerii Mlejn, v roce 2006 v CafeteryGallery a knihovně v Ostravě Mariánských Horách.
Tvorba erbů vychází z přísných heraldických zákonitostí. Jsou to prostě erby takové jak mají být. V počátku své tvorby jsem čerpal z děl Jiřího Loudy a Antonína Javora, jímž jsem vděčný za odborné uvedení do problematiky. Když k tomu přičtu i studium odborné literatury tak v současné době tvořím erby a znaky sám.
Příklad tvorby erbů je zřejmý z dvou erbů po pravé straně. První erb pro zámek v Porubě kolorován dle
historických pramenů. Při nakliknutí se zvětší.
Druhý erb v pořadí - rodu Riedlů z Šumvaldu je zcela navržen a zrealizován dle zjištěných historických souvislostí badatele rodu.
Erb byl současně registrován Českou heraldickou a genealogickou společností v Praze. Při nakliknutí na
erb zjistíte více.
Také čas od času své práce vystavuji v galeriích, na hradech, zámcích a pod.
webmaster: Eda of Mlejn